O prázdninách 8. července 09 jsem se svým přítelem navštívila státní zámek Červenou Lhotu v Jižních Čechách.

Dnešní renesanční budova vznikla po roce 1530 a byla dále několikrát upravena. Zámecké interiéry prvního patra mají dispozici z 80. let 17. století, které dnes předravují podobu šlechtického bytu posledních majitelů z doby kolem roku 1910.

V návrší parku stojí starobylá zámecká kaple Nejsvatější Trojice. Svatyně je funkčním římskokatolickým kostelem s pravidelným pořadem bohoslužeb.

Na závěr jedna zajímavost, která se týká barvy zámku. Víte, proč se vlastně zámku říká Červná Lhota? Totiž ...

Zámecká paní chtěla vyhodit z okna kříž, před kterým její manžel trávil téměr celý den. Ale při vyklonění z okna ztratila rovnováhu, jak byl kříž těžký a zřítila se na skálu. Při dopadu její krev potřísnila ještě tehdejší bílou omítku. Krvavou skvrnu se několikrát snažili odstranit, ale nešlo to. Tak to vyřešili tím, že celý zámek natřeli na červeno a od této doby se říká Červená Lhota.

Einstein, který tuto logickou hádanku vymyslel, říkal, že 98 % lidí ji nedokáže vyřešit. Věříte mu? Nečekejte žádnou zradu, prostě víte, že je pět domů různé barvy a v každém bydlí jeden člověk jiné národnosti. Každý z nich je kuřák, preferuje určitou značku cigaret i určitý nápoj a chová zvíře. Nikdo z nich nepije stejný nápoj jako ostatní, nekouří stejné cigarety a nechová stejné zvíře.

Brit žije v červeném domě.

Švéd chová psa.

Dán pije rád čaj.

Němec kouří cigarety Rothmanns.

Nor bydlí v prvním domku.

Majitel zeleného domu pije kávu.

Kuřák cigaret Winfield pije rád pivo.

Majitel žlutého domu kouří cigarety Dunhill.

Osoba, která kouří Pall Mall, chová papouška.

Muž, který bydlí v prostředním domě, pije mléko.

Kuřák cigaret Marlboro bydlí vedle toho, kdo chová kočku.

Muž, který chová koně, bydlí vedle toho, který kouří Dunhill.

Nor bydlí vedle modrého domu.

Kuřák cigaret Marlboro má souseda, který pije vodu.

Zelený dům stojí nalevo od bílého domu.

Troufne si někdo tuto hádanku rozluštit? Jinak si to určitě nakraslete na papír, jinak byste se do toho pravděpodobně dost zamotali. Já osobně jsem ji vyřešila cca za 20 minut a docela mě to i bavilo. Doufám, že si to předem nenajdete na internetu, to byste z toho neměli nic. Ale řeknu vám, jestli máte logické myšlení, tak byste ji mohli vyřešit celkem lehkým tempem.

Vaše řešení mi nepište do komentářů, ale na email tunysova@gmail.com. Do komentářů pište pouze, zda-li jste úlohu vyřešili, či nikoliv.

Zoufalým jedincům můžu poskytnou řešení, pokud se ovšem ozvete.

Tuto rubriku bych ráda věnovala hře Pet Society, kterou se vám nyní pokusím přiblížit. Budu se snažit tuto rubriku aktualizovat, co možno nejvíce, sdělovat vám novinky, přidávat screeny ze hry atd.

Jedná se o aplikaci, kterou si můžete zahrát buď na Facebooku nebo na Myspace. Je od společnosti Playfish, od které si můžete vyzkoušet zahrát třeba i jiné hry, např. Restaurant City, Country Story a další.

V Pet Society se staráte o svého mazlíčka, kterého si na samém začátku sami vytvoříte. Další krok patří vybavení vašeho domečku. Ze začátku vám bude darováno 2500 mincí, ze kterých začínáte. Můžete chodit po městě a navštěvovat různé obchody a zkupovat jídlo, nábytek nebo květiny. Pro zábavu je tu stadion, rybník na rybaření nebo také kavárna, kde poznáváte další zvířátka a jejich domečky.

Určitě si všimnete krabice, ve které máte své předměty. Díky hraní se švihadlem, míčem a frisbee získáváte poháry, které se dají vystavit v místnosti. Na další činnosti, za které vaše zvířátko získává poháry, se můžete podívat na příslušné ikonce.

Pokud budete hře věnovat pozornost a čas, určitě brzy si vytvoříte příjemný, útulný domeček a budete se těšit na každý nový týden, kdy pravidelně přibývají nové kusy nábytku nebo víkendové specialy.

V Pet Society lze od 24.7.09 chytat ryby v rybníčku nedaleko vašeho domu. Do krabice vám přibyde dřevěný prut, se kterým rybaříte. K dispozici je hodně druhů ryb, které poté můžete vystavovat v akváriu. Pořídíte ho v Garden a na výběr jsou tři velikosti podle ceny. Mimo ryb lze chytit i jiné předměty, například botu, láhev, rozbitý hrnec a další. Harampádí nelze prodat, můžete jej pouze vystavovat nebo recyklovat za pár bodů. To samé platí u ryb, s výjimkou prodeje. Ty lze prodat, ale jen za 4 mince, takže se to vůbec nevyplatí.

Po vstoupení k rybníku se vám otevře krabice s jídlem. Vyberete si nějaké a ono se přidělá na prut. Poté kliknete na vaše zvířátko a ono hodí návnadu do vody. Čekáte, až se návnada začne hýbat a v tu chvílí stlačíte tlačítko myši mířené na zvířátko a taháte, dokud se ryba opět nezačne cukat. Když se cuká, tak nesmíte tahat - prut by vám zčervenal a ryba utekla. Jakmile se kořist uklidní, pokračujete v tahání, až ji nakonec dotáhnete ke břehu.

Ano ano, i můj blog bude o prázdninách chátrat, neboť budu mít pořád co dělat a psát nějaký články se mi nejspíš nebude chtít. Leda že by bylo ošklivo a nuda by přesahovala hranici krize. Ale to doufám moc nehrozí. Btw jedu do Písku za mužem, takže budu celý prázky s ním.

Kdyby vás třeba zajímalo, jak jsem se měla na vodáku, tak to je na dlouhý vyprávění, ale shrnu to pár slovama ...

Do kempu jsme přijeli k večeru ve středu, trochu pršelo, takže jsme byli rádi, že jsme vůbec postavili stan.

Ve čtvrtek jsme vyrazili na Divokou Orlici, počasí ráno vypadalo docela solidně, ale pak udělalo velkej zkrat. Pár km do kempu začalo tak nehorázně pršet, že jsem prostě měla mokrý uplně všechno. A to jsme se vůbec neudělali, prostě celou dobu v suchu a najednou takovýhle překvápko, jako moc to bylo. Aspoň jsme byli všichni umytí. Ale pravda, neměla sem sprcháč, ptže mi bylo řečeno, že tam sprchy nejsou, a oni taky nejsou. No nic. Večer jsem byla unavená, navíc mě hrozně bolela prdel, sedřený ruce od těch super dřevených pádel, a navíc po minulý noci mě bolelo uplně všechno. Navíc moje pusa se odmítala otevřít, protože mi tam jaksi něco přeskočilo, takže jsem si zkrátka musela trhat rohlíky po malejch kouskách do pusy a žvejkat na jedný straně. Sice do teďka mě taky neposlouchá, ale aspoň už ji můžu otevřít, i když to udělá velký křup a bolí to, ale aspoň že se můžu najíst.

Zdá se mi, že to nějak táhnu a to mi chybí ještě povídat o pátku ... Ale ten už byl v pohodě.

To jsme jeli normální Orlici, prostě Orlici, síly mi docházely, též jsme se neuděli a šťastně dojeli na místo odjezdu. Docela solidně mě pálil obličej a ruce, protože já blbá jsem si nevzala opalovák, takže jsem vypadala fakt zajímavě a asi 50x sem slyšela: Nejseš nějaká červená?

A kdybyste viděli ten náš bus , to jste prostě ještě nikdy neviděli, taková super plechovka - měla dobrý sedačky, a to jako fakt bez ironie, krásně měkký. Ale kufr to nemělo, takže ty velký tašky co jsme s sebou táhli, tak byli na střeše busu, mimochodem se tam lezlo po žebříku. Prostě sem musim dát fotky, až je budu mít, o to vás nesmím ochudit. A ještě si ho dokonce fotili nějací turisti, no prostě takovej bus ještě nikdo neviděl.

No tak pár slov to nebylo, ale aspoň máte co číst, jestli to vůbec někdo bude číst.

A ještě vám musím říct, že teď momentálně měnim kůži. To víte, na každý léto musim změnit kůži, ta stará vypadá divně. Samozřejmě že to nedělám úmyslně, ale já se vždycky před prázdninama spálim, takže je pak ze mě had a všichni se mi smějou. To bude paráda zejtra ve škole, když si tam jdu pro výzo. Vůbec se mi tam nechce. Ale tak víte co, kdyby se mi loupaly třeba záda nebo ruce, tak to přežiju, ale obličej, pff. No nic, přežiju to! Budu to krejt brejlema, i když nevykryjou 100%, ale tak nějaký procento to schová taky ne?

Konečně se loučím.

Prázdniny jsou za rohem! Já si jedu ode dneška do pátku užívat na vodu. Ale poraďte mi, mám si vzít hodně svetrů, nebo se konečně oteplí a tudíš mám risknout i kraťasy.

Každopádně ještě musím jít koupit hodně sušenek a čokolád, protože před pár lety jsem na vodáku ukusovala vždycky něco každou chvíli, tak tentokrát budu připravená.

Ale nevím, jak to všechno dotáhnu na místo odjezdu. Přece jen nebydlim zrovna v tom městě, musím použít autobus. Jako bahot na zádech, spacák, stan, karimatka, velká taška ... Já mám jen dvě ruce. Bohudík.

No já jdu balit, ale nechce se mi. Znáte to ne?

A na závěr děkuji všem, kdo mi dali v soutěži na blog.blog.cz hlas. Sice se neumístím mezi první tři příčky - vidim tu na tu čtvrtou, ale beru to sportovně.

23.06.2009

Opět děláno v Photoshopu. Zase tu máte jednotlivé kroky.

Březen 2009

Že nepoznáte, kdo to je?

Dělala jsem to normálně v Photoshopu svou rukou na myši. Nic extra, ale na nějakou dobu mě to alespoň zabavilo.

Ještě sem dám pro zajímavost pár fotek, jak jsem k tomuto stvoření došla. Můžete si to i zvětšit.

Graffiti z roku 2008

(pravá velikost pod klikem)

Přidávám první příspěvek do této rubriky. Kdo pozná, jaký nápis je vyobrazen?